Melafýr patří mezi horniny vyvřelé, rozlité. Stáří je karbonské (355-290 mil. let).
Vznikly jako obří ložní žíly rozlité lávy v původním vodním prostředí. Vytvářily se tak rozsáhlé lávové příkrovy, které v rámci Libereckého kraje vidíme mezi Ještědským hřbetem a Kozákovem. Zejména výlevy na Ještědském hřbetu (Proseč pod Ještědem – Rašovka) tvoří nejzazší západní část původní podkrkonošské pánve.
Melafýry mají typickou červenohnědou barvu (projevuje se i na zbarvení půdy). Často vytváří tzv. mandlovcovité textury. Mandlovcové polohy můžeme vnímat jako původní bubliny, které se vytvořili v magmatu díky sopečným plynům. Později byly volné prostory bublin vyplněny minerály, často i polodrahokamy (např. acháty, chalcedony, krystalickými odrůdami křemene, kalcity, apod.). Kromě minerální výplně různě velkých pecek se vyskytují v melafýrech i polohy např. jaspisových hmot.
Vlastní složení horniny tvoří středně bazické až bazické plagioklasy (labradorit, bytownit) a pyroxeny (augit).
Kromě klasického využití pro stavební účely, nejčastěji drcené kamenivo, se využívá vzácné mineralizace v rámci obchodu s nerosty.
Z lokalit můžeme jmenovat lom Bezděčín, významný geomorfologický celek Kozákova (např. známý Votrubcův lom), ale dále i menší lokality u Hodkovic nad Mohelkou (Černý lom v Mordově rokli), historicky významné lomy u Proseče pod Ještědem nebo na Rašovce.
