Fylity patří mezi silikátové přeměněné horniny (tzv. para-horniny), kyselé. Vznikly nízkým stupněm metamorfózy pelitických (jílovitých) sedimentů.
Mají tmavě šedou až zelenavou barvu s charakteristickou tence břidličnatou texturou. Plochy foliace mohou být i provrásněné.
Složení horniny má základní minerální asociaci křemen a slída (sericit). Dále se vyskytují kyselé plagioklasy (albit), chlority, grafit, granát, pyrit, ad. Díky slídám má tento kámen hedvábný lesk.
Fylity mají velké rozmezí stáří. Vznikaly v období konce starohor (prekambria) a hlavně v prvohorách. Tedy asi v rozmezí před 600-390 miliony lety.
Hornina má velice blízko k další přeměně v břidlice (fylitické, zelené, aj.) nebo ve svory. Její dělení se odvíjí od mineralogického složení, které převládá, máme tak chloritické fylity, grafitické fylity, kalcitové fylity, kvarcitické fylity, ad.
Využití horniny není nikterak specifikováno. Dříve byly některé nejkvalitnější fylity díky deskovité štěpnosti těženy jako tzv. pokrývačské břidlice.
V Libereckém kraji se nejvíce vyskytují v železnobrodském krystaliniku, anebo ještědském krystaliniku. Na Českolipsku je jediný povrchový výskyt fylitů a to na Maršovickém vrchu.
Na fylitech se tvoří hnědé půdy kyselé. Jedná se o těžké půdy, kde silně kolísá obsah humusu. Humus bývá většinou méně kvalitní a půdní rekce je slabě kyselá až kyselá. Má nízký sorpční komplex. Většinou se vyskytuje v nadmořských výškách od 400-600 m.
