Ketatofyr je nejednotně definovatelný paleovulkanit. Někdy je také uváděn jako paleotrachyt, žulový porfyr nebo alkalicko živcový ryolit. Tato hornina má typickou masivní strukturu a porfyrickou texturu.
Vznikl v prvohorách v období devon – karbon (419 – 298 mil. let).
Obsahuje 20% křemene a 90% alkalických živců. Z minerální asociace je zastoupen albit, sericit, hematiti, kalcit, akcesoricky může být přítomen i pyrit a dále i mineralizace mědi (sekundární malachit, hydrotermální impregnace chalkopyritu).
Kamen se nikterak nevyužívá, dříve byl těžen pouze na Maršovickém vrchu bez hlubšího významu, dnes se již na území Libereckého kraje netěží.
Jeho výskyt je vázán pouze na Maršovický vrch, kde je hornina typicky červeně zbarvena (oxihydroxidy železa) a druhý výskyt je v Ještědském krystaliniku na Horeckých skalách nad Šimonovicemi, kde hornina prodělala metamorfózu a její zbarvení je šedé.
Na těchto horninách se tvoří většinou hnědé půdy. Ty jsou vázány na členitý terén. Hlavním půdotvorným pochodem je intenzivní vnitropůdní zvětrávání. Tyto jinak mladé půdy většinou přecházejí v jiný půdní typ, např. hnědozem, illimerizovanou půdu až podzol. Obvykle mají mělký humusový horizont a zhoršené půdní reakce a sorpční schopnosti, ale na některých stanovištích tomu může být naopak, někdy může hnědá půda být eutrofní, ale to při kontaktu s bazickými horninami. Pak se jedná o stanoviště s vyšším obsahem humusu a lepšími sorpčními vlastnostmi.