Kvarcit neboli křemenec, někdy se také uvádí metakvarcit, patří do skupiny metamorfovaných hornin, které vznikly regionální přeměnou sedimentů (pískovců).
Stáří kvarcitových výchozů je prvohorní, konkrétně ordovické (510-438 mil. let). Tyto horniny se vyznačují značnou tvrdostí a odolností vůči zvětrávání. Tvořeny jsou křemenem a přídatné součásti tvoří slídy (sericit), oxihydroxidy železa, aj.
V rámci regionu se tyto horniny vyznačují výrazným provrásněním (probíhalo během variské orogeneze, tedy před 325 mil. lety). Další zajímavou skutečností je, že během chladných období pleistocénu ve čtvrtohorách, došlo k tzv. mrazovému zvětrávání. Vzniklo tak rozmanité množství kryogenních tvarů georeliéfu, např. dobře známá kamenná moře.
Kvarcity se vyskytují nejvíce v centrální části Ještědského hřbetu. Několik lokalit zde poskytlo i zajímavé ukázky krystalických křemenů (záhněd, křišťálů, medově zbarvených krystalů, ale i pseudomorfóz).
Kvarcit nemá specifické využití a na Ještědském hřbetu byl lámán pouze v jednom lomu pro posypový materiál na zpevnění cest.
Tyto horniny vytváří velice nepříznivé podmínky pro tvorbu humusu, a proto se na nich vytváří většinou jen surové půdy, výjimečně rankery. Je to dáno tím, že podloží vystupuje blízko povrchu. Půdní profil je tvořen mělkým humusovým horizontem, který přímo nasedá na matečnou horninu. Jsou to výrazně skeletovité a vodě propustné horniny, které vystupují ve vysokých polohách. Často však na nich roste zajímavá květena.
