Hornina patří do skupiny metamorfovaných. Jedná se o přeměněné žilné bazalty, které si zachovaly vzhled původně rozlité lávy.
Obsahují většinou již jen relikty původních magmatických minerálů. Zejména pyroxenů, konkrétně augit, který zvětrává v chlorit a sekundární amfibol. V hornině vytváří hnědá zrna. Z dalších minerálů je přítomen černý ilmenit.
Typickou zelenavou barvu dodávají hornině sekundární minerály aktinolit, chlorit a epidot. Také se vyskytuje i bazický plagioklas (albit).
Metamorfóza většinou probíhala za nižších teplot. Při silnější rekrystalizaci docházelo k břidličnatosti (nejvíce v období variské orogeneze) a vznikaly tak tzv. zelené břidlice.
Staří metadiabasů je prvohorní, pochází z dob kambria (570-510 mil. let).
V současné době nemá kámen žádné využití, ale v historii byl lámán v několika menších lomech v okolí Noviny a Malého Ještědu. Používal se na stavbu významné technické památky Novinského železničního viaduktu, který byl dokončen v roce 1900 a dodnes plní svou funkci.
Na metadiabasech se tvoří hnědé půdy kyselé. Mají nižší obsah humusu a poněkud zhoršené sorpční vlastnosti. Pod mělkým humusovým horizontem je rezavohnědá poloha, kde probíhá intenzivní půdní zvětrávání a níže přibývá skeletu.
