Pískovce jsou sedimentární (usazené) horniny, konkrétně je řadíme k zpevněným psamitům. Vznikají stmelením jednotlivých písčitých zrn, která v našem kraji, v rámci geologické minulosti, původně pochází ze žulových masivů Krkonošsko-jizerského krystalinika a lužického plutonu.
Složení pískovců je z 80% čistě jen křemen. Podle velikosti částic je dělíme na jemně, středně a hrubě zrnité. Barva pískovců je proměnlivá a je způsobena příměsi minerálů tmelu. Bílé pískovce mají křemitý, kaolinický nebo vápnitý tmel; žluté, rezavé či červené pískovce mají tmel jílovitý a železitý; zelené pískovce mají příměsi glaukonitu a černé (vzácné) pískovce mají manganit.
Většina pískovců v našem kraji má kvádrovitou odlučnost, proto se jim dříve říkalo kvádrové a lámaly se pro stavební štuky.
Původ většiny pískovců na našem území je marinní, to znamená, že sedimentace probíhala na dně moře. V Libereckém kraji najdeme pískovce stáří druhohorního, svrchní křídy, převážně z období cenoman, turon a coniak (100-86 mil. let).
V rámci příznivých podmínek zachování, můžeme objevit v některých vrstvách pískovců zachovalé fosilie druhohorních živočichů a rostlin, anebo se jen kochat zajímavým georeliéfem plným různých geomorfologických tvarů, např. svědeckých kopců, tabulových hor, skalních bran a oken, nebo i mikroreliéfem prapodivných voštin, apod.
Pískovce jsou jednou ze základních stavebních surovin, ale i průmyslově využívaných pro všední potřeby člověka. Proto uplatnění pískovců má široké spektrum odvětví, včetně uměleckého (např. sklářství, sochařství, aj.)
Na pískovcích se tvoří několik druhů půd. Hnědé lehké půdy s nízkým obsahem humusu a se zhoršenými sorpčními vlastnostmi. Nacházíme je do 400 m n. m.
Na terasovitém štěrkovitém písku se vytváří podzoly. Ty se tvoří na extrémně chudých písčitých substrátech pískovců, navátých píscích a terasovitém štěrku. Většinou na nich rostou borové lesy nebo borové doubravy. Půdy jsou to s velmi nízkou úrodností, s velmi špatnými sorpčními vlastnostmi. Vyznačují se tím, že pod velice tenkým humusovým horizontem bývá vybělený tzv. eluviální horizont.
Posledním typem tvořícím se na píscích bývá arenosol. Na něm rostou chudé borové lesy. Půdotvorným substrátem jsou chudé písčité sedimenty, většinou naváté písky, či říční písky na akumulačních terasách. Půda je velmi lehká, čistě jen písčitá. Půdy jsou extrémně vodě propustné.
