Slepence jsou horniny, které vznikají stmelením různě velkých valounků a oblázků. Patří mezi sedimentární horniny, tzv. zpevněné psefity. O slepencích hovoříme tehdy, jedná-li se o částice, které jsou větší jak 2 mm a hlavně nejsou ostrohranné.
Převládající slepence, vyskytující se v rámci sedimentární oblasti Libereckého kraje, jsou tzv. homomiktní (to znamená, že jsou tvořené jednou horninou). Jejich vznik souvisí s delším vodním transportem. Většinu slepenců vidíme se střídat ve vrstvách s pískovci, takže jsou stejného marinního původu (mořského). Většina poloh slepenců souvisí s trasgresním prouděním moře, případně epizodickými událostmi (např. podmořskými bouřemi). Většina takových to slepenců je tvořena čistě jen křemenem a dále různým tmelem, např. železitým, křemitým. Staří těchto hornin je druhohorní a řadíme je ke svrchní křídě, do období cenoman, turon, coniak (100-86 mil. let). Na některých lokalitách, např. na Vysoké u Jítravy se v cenomanských slepencích nacházejí zbytky a otisky schránek fosilních mlžů.
Druhou skupinou slepenců jsou tzv. polymiktní. Ty se skládají z více druhů hornin. Materiál těchto hornin prošel většinou ledovcovým transportem a je tedy tvořen velice odolnými horninami a minerály.
Využití slepenců nehraje nikterak velkou úlohu. Pouze u slepenců ledovcového původu je materiál využíván pro stavební účely.
Na slepencových polohách se stejně jako na pískovcích vytvářejí nejčastěji chudé hnědé půdy s nízkým obsahem humusu a nepříznivými sorpčními vlastnostmi. Patří mezi kyselé půdy, na kterých rostou jehličnaté lesy.
